Vědomý trénink posílí nejen svaly

VĚDOMÝ POHYB - O čem je vědomý pohyb a jaké můžeme očekávat benefity pro náš život? 

Všichni víme, že máme nohy, ruce, svaly, kosti, orgány nebo prsty na nohách či rukách a mnoho dalšího.

Ano. Všichni máme svaly, šlachy, kosti, orgány a nervovou soustavu, která vše řídí. Jenže jak všechny tyhle části správně propojit, abychom byli v rovnováze? Lze žít vůbec tak, aby naše tělo bylo v rovnováze? Co je vlastně rovnováha? To, že umím stát na jedné noze a přejít kladinu nebo to, že mám rovnou páteř? 

Každý z nás si dokáže rovnováhou představit cokoliv. 

Pokusím se vám nastínit to, proč a jak nastavit tělo do rovnováhy. 

Tělo funguje v rovnováze pouze v případě, že nám energie proudí rovnoměrně v celém těle. 

Rovnováhu můžeme nastavit následujícími kroky:  

- AFIRMACE (nastavení tréninku dle našich cílů)

- proč DĚLÁM to, co dělám

- OPORA - opěrné body

- odkud SÍLA vychází

- jak a kam DÝCHÁME

- jak bychom se měli CÍTIT během tréninku i po něm (říkám tomu prožitek nebo zážitek)

AFIRMACE

Cílem každého tréninku je správně nastavený CÍL :-)

Přijdeme do GYMU (FITNESS) a jdeme cvičit, zvedat váhy, běhat nebo skákat. Jdu běhat a potřebuji se pořádně vypotit. Dnes zvednu na dřepy 100 kg a minimálně 5x. Promasíruji se válcem a pokud to bude bolet, budu to ještě více masírovat. Někdo říkal, že mám běhat minimálně 30 minut, abych zhubnul. Četl jsem, že mám jíst tolik kalorií. Viděl jsem článek o tom, že je dobré protahovat každý den. Prý mám dělat cviky do bolesti.  Kamarád mi říkal, že mám dýchat do břicha. 

Nejsme někdy až moc zahlceni informacemi, které mohou fungovat opravdu jen na určitou skupinu lidí? 

"Nikdy a nikomu neříkám, že některé tréninkové metody jsou špatné"

Všechny výše uvedené cíle mohou být pravdivé a u určité cílové skupiny mohou fungovat. Je to jen o tom, že někdo sdílel svoji zkušenost a jemu fungovala. Nemusí fungovat většině lidí a naopak některým lidem mohou ublížit. Pro někoho je takový trénink o "rovnováze" u někoho může mít destruktivní výsledky. 

NEBO

Dnes se chci zaměřit na to, abych pochopil dřepy do detailu. Tzn. opora chodidel, úchopy břemene, nastavení pánve a dýchání. A to nejen u dřepů. Tohle je ta lepší varianta. Učíme se pohybovat plynule bez jednostranného přetěžování pohybového aparátu. Další a pokročilou variantou je cílený výkon na počty opakování, série, rychlost či na zvednutou váhu.  Může se však stát, že klient přijde s tím, že nemá žádný cíl, ale chtěl by změnit životní styl. V tomto případě hledáme variantu tréninku, který bude dlouhodobě fungovat. Nastavíme tedy správnou afirmaci a dle toho pokračujeme v tréninku. Může se stát, že během cesty, kterou kráčíme během trénování změníme náš cíl. Ano i to se může stát. V okamžiku vyčerpání organismu (ať už psychicky nebo fyzicky) se vracíme o úroveň níže a opět tělo nastavíme do rovnováhy. 

Proč DĚLÁM to, co dělám

Když trénujeme, je dobré vědět jaký je cíl našeho tréninku. Rozvoj síly, dynamika, výbušnost, vytrvalost, kompenzace nebo technika. Tréninkových metod je v dnešní době opravdu spousta. Stačí si odpovědět jen sám sobě, co od tréninku očekávám z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Krátkým cílem můžeme myslet např. učení se dýchání, aktivace chodidel či pochopení úchopu (řádově v týdnech).  Z dlouhodobého hlediska (v měsících) bychom se mohli zaměřit na pravidelnost, techniku silových cviků, kompenzační techniky, pochopení pohybového aparátu v pomalých a rychlejších intervalech. 

OPORA - opěrné body

Slyšeli jste o tom, že v případě zvedání břemene je důležité mít správně aktivovaný úchop, oporu a dýchání? Vše ostatní se dokáže propojit a docílit rovnoměrného zatížení páteře. Páteř se nepřetěžuje a dostáváme se k tomu, že trénink bude mít rozvíjející efekt nikoliv destruktivní. 

 V určitém věku tělo přestává zvládat jakýkoliv sport. Tělo je vyčerpané a začínají se nám projevovat neduhy, které se nám vytvořili během života, ale my to nedokázali vnímat. Neměli jsme důvod, protože ono to vše dobře fungovalo až doposud. S takovými scénáři se setkávám téměř pořád. 

Klient říká: Vždyť celých 40 let mi to fungovalo, ale teď nemohu nic. Během každého pohybu mě něco bolí. Jednoho kyčel, dalšího koleno, toho zase ramena atd. Těch případů kdy lidé přijdou s bolestmi a berou je jako součást života je opravdu spousta. Vysvětluji lidem, že věk není důležitý. Tělo nám jen dává signály, že musíme něco změnit. Jíst jinak, dodržovat spánek, změnit pohyb a naučit se nové "stereotypy". 

SÍLA - odkud SÍLA vychází 

Odkud vychází síla? Odpoví mi mnoho lidí, že ze svalů. Ano. Síla vychází ze svalů. Vždy jsem si říkal, že sílu lze natrénovat tím, že zvedáme velkou váhu a také se naučím mít tělo v napětí (bolesti). Ano i to je správně. Jenže se dostáváme zase k tomu, že tohle může fungovat jen někomu. Někdo potřebuje mít vnitřní klid a správně aktivované hluboké svaly, aby dokázal vykonat sílu. Někdo má vnitřní sílu jako "přirozenou" součást života. 

Pokud patříme mezi ty, co tam nemají vnitřní sílu, učíme se pomocí detailů tuhle sílu tvořit. Říkám každému, že všichni máme vnitřní sílu. Jen na tom stačí správně pracovat a rozvíjet nejlépe každodenním tréninkem. 

DÝCHÁNÍ - jak a kam DÝCHÁME

Všichni dýcháme. Někdo hluboce, povrchově, rychle a někdo jen do určité části těla např. do hrudníku. Každý můj klient projde procesem učení dýchání. V úvodu každé lekce zkontroluji dýchání, opory, úchopy a jdeme trénovat pohyb. I správný úchop či správná opora nám může pomoci k tomu, aby se náš dech zklidnil a dostal se do těch správných míst. 

Někdo se učí dýchat do břicha, hrudníku nebo do beder. Co je správné? Dýchat nejlépe nosem, hluboce, pomalu a krátce. To jsou zásadní principy dechu. Další krokem, který považuji za důležitý je výdechová poloha, která má velký vliv na správný nádech. 

ZÁŽITEK z tréninku aneb jak bychom se měli CÍTIT během tréninku i po něm  

Pocity po tréninku jsou u každého jiné. Odcházíme z tréninku silní, klidní a s pocitem, že můžeme rovnou nastoupit na profesionální sport. Nebo odcházíme z tréninku po čtyřech? Opět je na místě zeptat se sám sebe, zda se chci zničit a zda to pro mě bude mít nějaký efekt. Stále vidím lidi jak se zbytečně ničí a efekt to má pro ně opravdu spíše destruktivní než rozvíjející. 

Jako příklad uvedu profesionální sportovce: 

Přišel mi klient, který dělá profesionální sport. Přišel po fotbalovém zápase a říká, že je zablokovaný a potřebuje tělo dostat do rovnováhy, aby mohl podat dobrý výkon v příštím zápase. Každý, kdo sportuje profesionálně ví, že v zápase musíte nechat úplně vše (energie). Pokud nejste úplně zničení, nepodali jste maximální výkon. 

Opět se dostáváme k tomu, že správným tréninkem, který nemusí být destruktivní, ale rozvíjející můžeme mít tělo v takové rovnováze, že po každém zápase se cítíme naopak lépe a lépe. Cítíme se lépe jen díky tomu, že se připravujeme vědomě. Víme co děláme, proč to děláme a jak se u toho cítíme. Jedině tak dokážeme svoje pohybové návyky rozvíjet. 

Špatným příkladem je to, že jdeme do každého tréninku nevědomě. Řešíme jen počty opakování, série a jdeme vždy na maximum. V tomto případě se jedná o destruktivní trénink, kterým tělo vyčerpáváme do takové míry, že nejsme schopni dlouhodobě podat kvalitní výkon. Někdy to dojde dokonce do stavu neustálého zranění a profesionální sportovec musí ukončit kariéru ještě před vrcholem. 

Každý z nás má nějakou zásobu energie, kapacitu jednotlivých orgánů. Někdo má větší zásobník energie a někdo menší. Víme, že potřebujeme hrát ve fotbale 90 min. a musíme podat kvalitní výkon během celého zápasu. Nastavení tréninku musí být tedy promyšlené tak, aby nedocházelo k úbytku energie hned v prvním minutách, ale až v závěru zápasu. Někdo si je vědomý toho, proč se tak děje a někdo by byl rád tím kvalitním hráček na celý zápas (90 min. ). Jenže tím, že máme každý jiné svalové a mentální vybavení, tak podle toho máme i odlišné výsledky. 

Všechny body, které jsem uvedl jsou součástí vědomého pohybu, tréninku a života. Poznáváme svůj pohybový aparát a učíme se včas reagovat na svoje nerovnosti "bolesti", dlouhodobé přetížení nebo nemoci. Nemusí se jednat jen o vědomý pohyb, ale vědomé potřeby našeho organismu. Ale všeho s mírou. Nesnažme se celý den jako "mnichové" meditovat a vnímat svoje pocity do detailu. Ztratili bychom přehled k vnějšímu světu. Jak říkám: Nauč se pracovat s tím co je uvnitř a s tím co je venku. 

"Povrchové svaly a hluboké svaly pracující v rovnováze vytváří vnitřní sílu"